1. (po)hnout se, hnout sebou, vykonat pohyb; [jako projev zakolísání] zachvět se: když sě pohnu nohy mé ŽaltWittb 37,17 (sě pohybugy ~Pod, sě hnú ~Klem, klesaly BiblPraž) commoventur; pohnuli sú sě podvojové BiblDrážď Is 6,4; potřásla sě jest země, pohnula sú sě nebesa t. Jl 2,10 moti sunt; ež sě pohnul…mládenček u materniem bříšku PasMuzA 278; aby mohlo…přivázáno býti [„přivazadlo“] k tomu připasadlu, aby se nepohnulo LékSalM 347

2. (kam) (po)hnout se, dát se do pohybu: pohnu sě [vlny], i nebudú moci Pror Jr 5,22 commovebuntur; hned se ta komora pohnula a poče vuokol jíti AlexPovB 278a; pohnu se měchýřkové sěmenní…a nepřestaneť to pohnutie LékSalM 781; ani [vězni] se pohybugi, chtíc z toho diáblova vězení vyniknúti BechMuz 56a vyrážejí; roztrhlo se vojsko a pohnulo k Chomútovu BřezKron 473 movet castra. – Sr. vzdvihnúti sě

3. odkud, kam (po)hnout se, přemístit se; [odkud] vzdálit se; [stranou] uhnout; [o vojsku ap.] ustoupit, odtáhnout: ten [věřící] sě nepohne přěd nepřátely…s svého miesta OtcB 193b non commovebitur; pohnuchu sě [Židé] s miesta BiblOl Jos 8,15 (odjidechu ~Pad, postúpili ~Praž) cesserunt; pohniete se s stezky BiblLit Is 57,14 (uhněte sě Pror, uchylte sě BiblPad; v obr.) cedilnate; nepohnula sě [hvězda] jinam LyraMat 21b; ammovebant pohybachu sě [nepřátelé] k nim vel přibližováchu VýklKruml 224a (2 Mach 15,25); aby se kost nikam nepohnula LékRhaz 117; aby neoslably [kroužky] a od sebe se spolu nepohybowali BiblPraž Ex 39,19 (se hýbala ~Ol) ne…moverentur ║ když sě již pohnv [lidé] k starosti ŠtítSvátA 106a začnou stárnout; pohnuli sú se všecky modly pohanské TrojK 108b cessare ustoupily; kteří z lásky…pohybugij se proti nepřáteluom JakZjev 52a pozdvihují se

4. k komu/čemu ap. přiklonit se, přichýlit se ke komu/čemu, rozhodnout se pro koho/co: úmysl jeho k těm křivdám nepohnul sě jest JeronM 54a non movetur; vuole sě, k čemuž chce, pohybuge ŠtítVyš 16b; veň v samého [Boha] sě úmysl pohne v modlitvě t. 78b s ním se sjednotí; pohnula sě svým srdcem k svému tvórci ŠtítAlžb 453a; pohybugij se [svatí] k dobrému JakZjev 76b; však se pro to [pro nebezpečí] nepohnu k opatrnosti ChelčPost 79b nepřimějí se ║ když se pohne [zlá žádost] k člověku ChelčBoj 378a začne působit na člověka; kam se koli pohne [člověk] v skutku nebo v slovu AktaBratr 1,19a se obrátí. – Sr. nakloniti sě 2

5. (ot koho/čeho ap. [názorově ap.]) odvrátit se, vzdálit se; [od boha, víry] odpadnout; [od činnosti] zanechat čeho: všicci sě pohnuly…, nenie, kto by učinil dobřě ŽaltWittb 52,4 (schýlili sú sě ~Klem, uchýlili sú sě ~Kap, sú sě odchýlili BiblPad) declinaverunt; zlořečení, již sě pohybugy z kázaní tvých ŽaltPod 118,21 (v. otchylovati sě 3) se odklánějí; Pohnyete se ode mne, zlobiví t. 118,115 (vzchylte sě ~Wittb, otchylte sě ~Klem, chylte sě ~Kap, schylte sě BiblDrážď) odstupte ode mne; aby vždy stála [duše] s ním…, ač by sě kdy pohnula svú žádostí Aug 76b; ode zlého pohnvty sě a odstúpiti ŠtítSvátA 3a; tento lid pohnul se jest od viery RokLukA 137b; že se pohybugi od jeho krve svaté t. 397b ║ ani kdy v trpělivosti pohnul se [Kristus] RokJanK 112a neochabl v trpělivosti

6. pf. přěd kým/čím ap. poddat se, zvl. podřídit se komu/čemu: před ohněm nepohne se [kámen] GuallCtnostM 39a ohni odolá; před ním [Bohem] pohňete se všickni ChelčSíť 2b se skloňte; pán se jest k tomu [lsti] nepohnul RokJanK 123a se…nepodvolil

7. pf. [o člověku, jeho nitru] (čím [citem] nad kým) dojmout se, být pohnut, citově se vzrušit: Kristus, vida její [P. Marie]…, slzy, těžce pohnul se jest HusSvátB 156a; neb sě biechu pohnula střěva jeho nad bratrem svým BiblPad Gn 43,30 (sě biechu zarmútila ~Ol) commota fuerant; zda by pohnulo se srdce Vaše ŽídSpráv 218; aniž lítostí se pohne [Hospodin] BiblPraž 1 Rg 15,29 (v. nakloniti sě 3). – Sr. rozžěliti sě

8. [o člověku ap.] znepokojit se, poplašit se: nepohne sě [srdce] ŽaltPod 111,8 (nezamútí sě ~Wittb, nehne sě ~Klem, nebude sě báti BiblOl) non commovebitur; pohnulo sě [příchodem Krista] všecko město Jeruzalém JakBetl 66b (Mt 21,10 commota est: smúti se EvVíd, vstraši sě ~Zimn, vzbroji sě BiblDrážď, hnulo se jest ~Lit, zbúřilo se jest ~Praž) vzrušilo se; kterýmiž [hlasy] se zarmucují a pohybugij srdce JakZjev 69a; ač nemluví [bludař], však se pohybuge v sobě t. 117b je vyveden z míry, pod. ŠtítSvátA 16a (2 Th 2,2); dali se na haněnie jeho…A on Pán nic se nepohnul proto RokJanK 114a. – Sr. vzhrotiti sě